Můj kosmetický životopis :)

Ahoj! Dneska je tu článek inspirovanej článkem od Jáji, protože se mi ten nápad velice zalíbil. Vzala jsem to pěkně z gruntu a při lovení v paměti a prohlížení starých fotoalb jsem se docela zasmála a zároveň nostalgicky zavzpomínala. Sepisovat tento článek byla velká zábava a pěkně jsem si to tak zrekapitulovala. Snad zaujme i vás. Někdy se člověk musí sám nad sebou pobavit, takže fotodokumentaci berte s rezervou :)

7 let – Moje první vzpomínka na něco, co se týče krásy/kosmetiky. Oriflame zázračný kelímek, kterej si moje mamka objednávala od družinářky v první třídě. Historicky první beauty produkt, kterej se mě vybaví, když nebudu počítat věci jako sprcháč, šampon a a tak. Není divu, že Oriflame mám ráda dodnes, když jsem na něm doslova vyrostla.

8-13 let – O kosmetiku se samozřejmě moc nezajímám, ale občas ke hře použiju kosmetickej kufřík mojí mamky. Moje „líčení“ je zatím samozřejmě čistě experimentální, a nijak zvlášť mě ani nebaví. Moje nejoblíbenější hračka té doby, co si pamatuju, je mamčina kosmetická paletka Pupa, kterou jí koupil taťka v Tuzexu. Taková ta, kde jsou stíny, tvářenky i lesky a tak. Nějak mě tyto multipaletky fascinujou do dneška, to mě zůstalo.  Ve 12 letech ujíždím na kiwi Fáčku, ze kterýho se brutálně osypu a samozřejmě se voním Impulse Spice, neexistuje, abych ho neměla! Voním jako malá prostitutka, ale v té době je mi to totálně fuk, stejně jako stovkám mých vrstevnic.

14-15 let – Začínám se líčit i mezi lidi, ale stále mě to moc nebere. Mám (asi jako všichni) řasenku visions, používám růžový stíny. V té době jsem taková diskofilka, nosím trička z New Yorkeru s třpytivýma nápisama a pastelový barvy, nejvíc pochopitelně růžová. Ve 14 se (prozatím) navždy loučím se svou přírodní barvou vlasů. Moje přírodní barva je níže. Začalo to experimenty se šampony „na 3 umytí“ v sáčku,  což byl ještě klídek a moje vlasy získaly jen nádech. Jenomže potom mi hrábne a já si usmyslím, že chci vlasy jako Christina Aguilera. Jsem hodně impulsivní člověk, když si něco usmyslím, hned to musím mít, takže návštěva drogerie na sebe nenechala čekat. Pochopitelně vypadám jako pochcaný kuře, račte se pobavit taky: ). Po asi měsíci mě „blond“ přestává bavit, hodím na to hnědou. Nezkušená blbka, vlasy mám černý jak uhel a moje mamka prodělává svůj první beauty infarkt. Od té doby jsem vesměs pořád tmavovlasá s menšíma změnama. 14 je pro mě takovej zlomovej beauty věk. V tomto věku dostávám i svou první opravdickou voňavku – J’adore od Diora. Jo, možná se tehdy na můj věk nehodila, ale já k ní mám sentimentální vztah do dneška.

Taky přírodní, jsem klasická myší šeď, ale slunce udělalo svoje - pak se můžu divit, že se nemůžu zaboha zbavit zrzavých odlesků. Tak mi došlo, že se jich nezbavím asi nikdy.

Přelivy - aneb tady to ještě docela šlo

Haha, radši bez komentáře, ne?

16-17 let –  První pupínky, hnusná pleť, přesto, že kosmetická taštička mojí mamky skrývá spoustu Estée, YSL a Dior pokladů, já jsem vůči tomu imunní, a sem tam něco ozkouším, vesměs si toho ale nevšímám. Kolik skvostů mi už asi uteklo? Pořád hlásím, že já v životě nebudu utrácet peníze za drahou kosmetiku, fuj! Zoufale ale bojuju s pupínky, a moje kapesný je srandovní. Přesto si však z občasné brigády či peněz k narozeninám koupím  něco, čemu věřím, že pomůže. Seznamuju se s La Roche Posay, Avene, Vichy...jediný,co opravdu funguje na pupínky, je Dermablend od Vichy. Ach, hořkých sedmnáct! Maluju si linku na waterline, vypadám příšerně. Nejradši bych se vrátila v čase a svoje sedmnáctiletý já preventivně propleskla. Jo, hlava stále černá, chvílemi experimentuju i s divokou ostružinou a spol. Poprvý a nejspíš na hodně let naposled mám krátký vlasy. Nevermore!

Možná i blbá fotka, vypadám tam jak debil, ale i tak. Totálně mimo.

18-19 let – Tohle období mám trošku kosmeticky prázdno. Moc se nemaluju, pleť se zlepšila, takže kosmetice nevěnuju příliš pozornosti. Na chvíli mám dokonce světle hnědou s melíry, ale ani to není ono. Zase jdu do černé (resp. tmavě hnědé, co jde až do černa). Stále mě drahá kosmetika nijak netankuje.

                                                                                  Světlovláska či brunetka?

20 let – Zlom s velkým Z. Ale ale, jablíčko přeci jen nepadlo daleko od stromu, že? Prvně zcela nevinně poznám aukro. Potom ebay. Potom jahodu. Pak nás přestane bavit buzerování adminů aukra, diskuze o všemožné kosmetice se přesouvá na makeupbox. A od té doby jsem na šikmé ploše a cesty zpět není.

21 let – Závislost na kosmetice stoupá, stále objevuju nový značky rozšiřuju svoji sbírku, jsem zamilovaná do Macu.

22 let – Sundávám gelovky. Prosímvás, já vám to musím napsat. Gelovky mi dělala kámoška. Doplnění za dvěstě. A já blbka si je sundala s tím, že si budu lakovat svoje a ušetřím!!!!!! Objednávám si moje první kousky od OPI a Chiny Glaze. V životě by mě tehdy nenapadlo, že do tří let bude mít moje sbírka cenu luxusní dovolené. Objevuju blogy. První český vlaštovky, jako All you desire, Viennettka, Day, Lucy's stash.   A objevuju milion šest nových způsobů, jak šikanovat svoje konto.

23 let – Zakládám vlastní kosmetickej blog. Moje závislost získává novej rozměr. V té době mám již velmi slušnou sbírku kosmetiky a taky spoustu víc či míň příjemných kosmetických zkušeností z minula.

24 let  – Český blogy o kosmetice rostou jak hříbky po dešti, objevuju spoustu perfektních zdrojů inspirace. Jestli mě v něčem blogy ovlivnily, tak určitě k tomu jít prozkoumat i drogerku, které jsem se doposud skoro úplně vyhýbala, nebo levný značky. Zkoumám Essence, NYC, Elf....Kupuju si blbosti hlavně asi proto, že starej dobrej základ ve svý sbírce mám a nic vlastně nepotřebuju. Konečně se odhodlávám k zesvětlení vlasů. Od teď mám vlasy hnědý.

25 let – Vlastně už tolik kosmetiky nenakupuju. Následuju vlnu, která u mě začala už před nějakým časem. Kvalita je lepší než kvantita. Začínám si uvědomovat, že mladší už nebudu a je třeba se hlavně o sebe starat a předcházet prvním vráskám. Ne že bych kupovala krémy proti vráskám, ale utrácím za kvalitní péči o pleť, tělo, vlasy. Své největší oblíbence jsem si našla mezi pěkně drahýma produktama a teď váhám, jestli si je koupit rovnou znovu, nebo riskovat ještě větší útratu peněz snahou o levnější alternativy. Vlastně mě ani neláká kupovat si nové rtěnky, lesky, stíny. Teď mě spíš berou makeupy, rozjasňovače, báze, bronzery a tak. No a můj současnej nákupní seznam věcí, který opravdu potřebuju, je pěkná bomba pro můj rozpočet, proto je aji dobře, že nemyslím na nákupy blbostí. Jo, a mám teď pěknou vlasovou krizi, nevím, co s nima. Bůhví, co mě zas napadne!

Co říct závěrem? Tak jste mě zase poznali trošku z jinýho úhlu, no :)