Summer flashbacks

Ahoj všem!

Musím narovinu říct, že už jsem v duchu tak trošku počítala s tím, že minimálně jeden z letních článků publikuju až v době, kdy je za okny tma, já budu sedět v obýváku ve své šedivé plyšové dece se zapálenou voňavou svíčkou a spíše něž tílka budu pomalu vybírat vánoční dárky. A přesně v takových momentech vzpomínám strašně ráda na léto. Určitě jsem se s vámi chtěla podělit o nejlepší zážitek z tohoto léta, což pro mě byla dovolená v Západních Tatrách - Roháčích. Sice jsem fotkama spamovala už v reálném čase instagram, ale ani to mi nebrání v tom podělit se i na blogu. Vyrazili jsme s přítelem a Evelínkou začátkem srpna, v době těch největších veder (těžko posoudit, kdy byla ta nejsilnější vlna - asi tak od června do září?), v autě s rozbitou klimatizací. Naštěstí cesta rychle utekla a my se brzy ocitli v klimatu "normálního" léta - rozuměj teploty okolo třiceti stupnů s tím, že pozdě večer se dokonce ochladilo tak, že si člověk oblíkl tenkou mikinu.

 Pokud vám přijde, že fotky vypadají jako namalované, nezdá se vám to. A přesně takto to tam opravdu vypadalo. Ani nedokážu popsat, jak moc nadšená jsem byla. Když kouknu na svůj FB feed, v dnešní době se všichni předhánějí, kam pojedou. Kdo se nejede už jen tak, běžně, ohřát na Bali, Srí Lanku, do Thajska či na Maledivy, je spíš v menšině. Nic proti tomu, sama jsem uvažovala, že taky pojedem někam do tepla. Ale věřte tomu, že stačí zajet úplnej kousek a načerpáte plnou náruč pozitivní energie. Výstupy byly někdy díky vysokým teplotám i ve dvou tisících trošku náročnější, ale opravdu to stálo za to. Neustále jsem koukala kolem sebe a nemohla uvěřit té kráse. 

Roháčské plesa zase z jiného úhlu

Tady jsme dále nepokračovali, na výstupy se řetězy jsme jednak nebyli vybavení, nemám koule na řetězy a navíc bych asi umřela strachy o pejska.

Osvěžení po sestupu. Musím říct, že Roháče mě nadchly. Asi to není nic pro úplné "gaučáky", většina výstupů je tu spíš středně náročných až těch s těžšími úseky jištěnými řetězy - a často také musíte jit několik kilometrů poměrně otravným rovným úsekem pěšky, než se dostanete k místu, odkud je zahájen výstup. Díky těmto faktorům ale vzniká obří výhoda - není to tam jako na Václaváku. Ale nebojte, nejsme ani žádní zkušení horalové, ostatně moje New balance hovoří za sebe - na přístě si už určitě pořídím nějaké vhodnější, i když jsem s nimi neměla nikde problém, přeci jen si myslím, že je lepší mít pevnější obuv. Jen si nachystejte nohy a zadek, čeká vás série pořádných leg days - a tomu pocitu se opravdu žádná "bušírna" nevyrovná.

  

A teď něco ze série "i v Česku je krásně"

  

 

Tohle jsem za poslední dobu viděla už několikrát na potůčcích...krásný, ale zároveň extra creepy :-)

Na hrady bohužel musíme koukat jen z venku, tak aspoň fotka...

Takže co byl nejlepším kupem tohoto léta? Není to nic z předních stránek Elle, ale tenisky, baťoh a funkční legíny z Lídlu - to jsem to dopracovala. Mimochodem, řekla bych, že kvalita odpovídá ceně, ale galaxy motiv jsem tam nemohla nechat. Co se týče funkčního oblečení, za mě si raději připlatím.

Doufám, že jsem ve vás aspoň trochu vyvolala vzpomínky na léto!