Jíst Brno vol. 1

Ahoj všem!

Před nějakou dobou mě napadlo, že když si beztak všechna jídla v restauracích fotím, mohla bych sepsat článek o mých více či méně oblíbených místech v Brně. Přeci jen pořád čítávám podobné články od pražských blogerek a moc se mi líbí, i když se mi jen tak nepoštěstí zmiňované podniky navštívit. Fotky jsou z telefonu, často i při umělém světle, takže esteticky to nebude zrovna top zážitek, ale i tak vám doporučuju si ke čtení vzít menší svačinku, já při třídění fotek dostala pořádnej hlad. Název restaurace je vždy klikací s odkazem na jejich webovky.

Annapurna na Josefské

Moje oblíbená indická restaurace v Brně. Nenechte se odradit tím, že vchod je velmi nenápadný a interiér ve sklepních prostorách poněkud ošuntělý. To jídlo vážně stojí za to. Obsluha je příjemná, někdy malinko laxní, ale celkově se v restauraci i přes to všechno cítím moc dobře. A už jsem říkala, že to jídlo vážně stojí za to? Mají nejlepší naan placky a z jídel mi chutnalo úplně všechno co jsem tam ochutnala, nejvíc asi Chicken tikka masala. Pokud neznáte, určitě doporučuju!

Bar, který neexistuje na Dvořákové

Je to s podivem, ale já tento kultovní brněnský podnik navštívila teprve nedávno. Interiér je boží, úžasnej bar - takovej retro styl mám moc ráda a oceňuju hlavně taky pěkně zařízené toalety. Jsem asi cíťa, ale za nepěkné sociální zařízení má u mě restaurace vždy hodně bodů dolů. Mají obrovský výběr koktejlů, které jsou naprosto vynikající. Když se řekne koktejl, vybavím si přeslazenou hrůzu s umělým sirupem a barevným deštníčkem, když jsem ale ochutnávala od všech kámošek, byla jsem více než mile překvapená. Já jsem pro jistotu upíjela pivo, které měli taky fajn. A ještě bych vyzvdihla moc milou obsluhu. Zklamáním byl ale burger. V několika foodie recenzích jsem na něj dostala doporučení, někde se dokonce zmiňovaly o výborných domácích hranolkách. No, sníst se to dalo, ale ani jednoho nás to moc neuchvátilo. Určitě si sem ráda zajdu na vynikající koktejl, ale burger si znova dávat nebudu.

Dvorek pod Petrovem

Můj favorit. Sice to tu není na večeři, ale mají jen chuťovky k pivu a vínu (velký výběr dortíčků a nějaká ta slaná dobrota - já si dala špenátový quiche). Posezení je ale v neuvěřitelně krásném a klidném prostředí s výhledem do farní zahrady a samotná zahrádka je do detailu útulně zařízená. Ani se nedivím, že se tu pořádají taky svatby, místo je vážně krásný. Chodíme tam kvůli pohodovému posezení a výbornému vínu. Což je často v brněnských hospodách problém a vzhledem k tomu, že jsme metropolí vinařského kraje, celkem ostuda.

Gusto Vivobene na Běhounské

Když jsem po mé tragické zkušenosti s rozvozem pizzerie La Patas dostala doporučení na Carbonary v této restauraci, vyrazili jsme je tam tedy při nejbližší příležitosti vyzkoušet. Naprosto jsem se zamilovala do jejich solničky a pepřenky a tohle asi potřebuju doma! Zahrádka je na rušné ulici, takovej průchoďák, ale co už. Pokud si nedám v restauraci pivo, dám si limonádu..a nebo víno. Malinová limonáda mě příliš neoslovila, zato víno vynikající. Dali jsme si na doporučení obsluhy, malinko jsem pak mrkala při pohledu na účet,kdy si účtovali asi 70 Kč za deci! Příště si víno vyberu raději z lístku :-). V restauraci si těstoviny sami vyrábějí a musím říct, že byly opravdu luxusní. Já si je dala s omáčkou Carbonara a přítel se sušenými rajčaty a oba jsme si pochutnali. Nejvíce nás ale nadchl salát s kozím sýrem, malinovou omáčkou, sušenými rajčaty a kapary. Shodli jsme se, že je to snad nejlepší salát, co jsme jedli.

The Immigrant pub na Veveří

Tato hospůdka je proslavená zejména díky pravidelně konaným pub quizům a po Brně už poměrně profláklý podnik. Založil ji opravdickej Američan, žijící v Česku - rozhodl se pověsit na hřebík práci v kanclu a ukázat brňákům, jak se dělají pořádný burgery. Jejich prý velmi oblíbený pulled pork jsem zatím neměla příležitost ochutnat - nicméně i ty hovězí mnou ochutnané opravdu stály za to. Vynikající bulka, omáčky i maso. Hranolky byly taky super. Jestli mi tam něco chybělo ke štěstí, tak nějakej přílohovej salátek, protože já jím zeleninu ráda snad ke všemu. V restauraci točí jak Guinesse, tak piva z menších pivovarů, Polička je dle mého názoru snad nejlepší pivo poslední doby a doporučuji ochutnat tako Matušku. Jo, mám hodně ráda pivo. Musím říct, že burgery z Immigranta se u mě drží v žebříčku na top pozicích.

Myfood na Holandské

Restaurace Myfood se nachází malinko mimo centrum v kancelářském komplexu Spielberk Office. Funguje od snídaní po večeře jako taková "lepší vývařovna", se sofistikovaným způsobem objednávání jídla přes tablety. Přes den si kromě stálé nabídky salátu, burgerů, těstovin a koláčů, můžete vybrat ze dvou meníček a jednoho tipu dne, což je vždy jídlo kolem 2 stovek, podle mě až skandálně předražené. Musím přiznat, že tahle recenze bude trošku zaujatá - ale opravdu nemám ráda, když někdo parazituje na ochotě lidí připlatit si za kvalitu, ať už z etických či jiných důvodů - viz nedávná kauza Sklizeno vs. imaginární Ježkův statek. A Myfood je jeden z podniků, kde to také dost pociťuju. Jednak jsou podle mě ceny dost napálené, a to ještě u dost věcí za dobu svého  (podotýkám krátkého) fungování znatelně zvedli cenu a zároveň zmenšili balení, jako WTF. Přála bych si, aby existoval obchod, kde by neprodávaly kromě zdravých věcí také sračky plné palmového oleje apod. Ráda bych jednou šla do obchodu, kde se nebudu muset koukat na složení u každé kraviny - nedávno jsem ve spěchu takto koupila "ručně vyráběnou super kvalitní čokoládu" s barvivem např. E120 (nebezpečné éčko aneb namletí červení broučci) 90 gramů za 70 kč. Bohužel, vím, že mám číst etikety, ale tohle si fakt nepředstavuju na pultě obchodu, který prodává "kvalitní potraviny" a také velmi kvalitně větrá naši peněženku. Ale jo, holt podle legislativy v pořádku.

A teď už k jídlu. Ono to vypadá, že jím furt jenom burgry, ale není to tak - maso jím víceméně jen o víkendu a přes týden si vařím zdravé variace na téma zelenina tisíckrát jinak. Na burger z Myfoodu jsem se těšila, nebyl špatný, ale bohužel zase tak trošku zklamání. Půlka ingrediencí byla totiž už vystydlá (pracují na principu fast foodu a předdělávají si jednotlivé suroviny dopředu a pak je mají pod takovým típ "teplosvětlem"). Určitě strávníky neurazí, ale podle mě vůbec nenadchne, Caesar salát také průměrný a celkem fajn, ale zato na pohankové galetě s vajičkem jsem si velmi pochutnala, A těstoviny s rajčaty, parnazánem a červenou cibulí byly jedny z nejlepších, co jsem jedla. Meníčka jsou taky takové střídavě polojasno. 

Dejte  mi vědět, co na takový článek říkáte? Vzhledem k tomu, jaký elaborát jsem vytvořila, a to jsem teprve v půlce seznamu restaurací, o kterých jsem se vám chtěla zmínit - rozhodla jsem se, že článek rozdělím na dvě půlky. Příště se dozvíte, co považuji já za nejlepší burger v Brně, představím vám naši snad nejoblíbenější restauraci a také dám pár tipů, kam zajít na sladkou dobrůtku. Kde nejvíce chutná vám?

Topshop blush - Aorta

Ahoj všem!

Takže tak pomalu začínám dohánět resty, probírám kartu na foťáku a chystám články, který jsem měla už dávno publikovat. Tato tvářenka je důsledkem mé touhy zkoušet něco nového, neb jsem byla znuděná vídáním stále těch samých značek. Jo, chtěla bych vám strašně moc poděkovat za komentáře k minulým dvěma článkům. Je to pro mě důkaz, že to má fakt smysl a moji čtenáři jsou fajn rozumní lidi. Opět se mi totiž tak trošku otevřela kudla v kapse, když jsem zaregistrovala novou kampaň od jedné banky, prostřednictvím níž blogerky propagují jakési kreditní karty. Jo, je to strašně super, když někde čtu "koupila jsem si ajfoun na splátky", nebo propagovat nákupy hader a kosmetiky na kreditku. Oka, vím, že když bude člověk striktně dodržovat bezúročná období, může se to i vyplatit a možná si sama budu muset nějakou kvůli rezervacím na bookingu pořídit, když mi nechtějí brát debitku. Ale tato propaganda "žij v luxusu a když na to nemáš, plať kreditkou" je mi silně proti srsti. Naštěstí to opět ale beru pozitivně, protože jsem přišla na to, že blog se dá přeci využít i k propagaci dobrých věcí. Brzy vám ukážu více, snad se můj záměr povede :-)

.

Takže - kde jsem to skončila? Jo, tvářenka. Nebudu to protahovat, Topshop u nás v zatáčce před Vídní není a upřímně mě to ani nějak netankuje, protože to oblečení mi přijde předražené a podobně jako Zara s diagnózou "blogerksky overhyped". Ale jejich kosmetická řada mě o to více zajímala, protože prostě ty rozkošný puntíčky. Jo, je to tak. A taky ta barva, metalický odlesky - a šup s ní do košíku. Vím, že se některým z vás nebude líbit, že není pudrová, ale krémová.

Ačkoli je barva v krabičce hodně výrazná, dokáže vytvořit spíše nenápadný a velmi přirozeně vypadající ruměnec. To je hlavní předností krémových tvářenek - pudrovou tohle prostě nevytvoříte. Když tvářenku důkladně zapracujete do pleti, bude to vypadat, jako by barva byla opravdu vaše vlastní. Metalické odlesky rovněž na pleti nejsou vidět, o nějaké třpytky na pleti ani nestojím, spíše zanechává mě sympatický dewy finish. Negativem je to, že si s tím musíte trošku pohrát a taky je vhodné mít jako podklad pěknou pleť. Což já tedy nemám, ale co už.

Barva je v reálu nachově červená a dá se říct, že s určitou dávkou představivosti mi evokuje tu srdeční tepnu. Zkrátka něco takového živočišného, měňavého, možná barva skoro jako maso? Nahoře na swatchi je nerozetřená nahoře a dole vidíte, že čím více ji rozetřete, tím více se vzdaluje od růžové a stává se spíše cihlovou. S jejím finishem jsem moc spokojená.

Tvářenku jsem kupovala na Feelunique, kde je momentálně s 10 % slevou za 9 €. Hodně mě láká ještě Illuminator a také mají momentálně zajímavé 50% slevu na rtěnky. Máte zkušenost s Topshop kosmetikou? Doporučily byste něco, nebo máte v plánu vyzkoušet?

PS: Recenzovanou kosmetiku jsem si sama koupila a článek neobsahuje žádné affiliate linky (ne že by na to někdy ostatní blogerky chtěly upozornit, že jakoby "mimochodem" odkazují na Asos, Shopbop  a podobně :-)

Affordable red lips with NYX and Bourjois

Ahoj všem,

u mě na blogu se objevuje mix jak levnějších, tak dražších značek. Můj názor je, že už i levnější značky šly do sebe a snaží se držet krok s aktuálními trendy. A v neposlední řadě je to také tím, že se tohle odvětví neustále vyvíjí a tím pádem je možno sehnat i za slušnou cenu poměrně kvalitní výrobek.

Chtělo by se mi napsat nedávno, ale vzhledem k mé neaktivitě je to už pár pátků, jsem vyzkoušela úplný "dno", čistorevnou drogerku v podobě Maybelline a Essence. No, spokojenost se nedostavila. Zkusila jsem tedy sáhnout po značce Nyx, kterou jsem při objevování kouzla "krásy přes internet" před lety zkusila mezi prvníma. A taky Bourjois, což je cenově střední třída, hojně vychvalovaná pro svoji kvalitu a šušká se o ní, že ve fabrice teče ze stejného kohoutku jako Chanel :-). Zdroj je samozřejmě "jedna paní povídala", ale jelikož je ve výrobě běžné, že se vyrobí jedna věc a pak se na to "nalepí" značky různých výrobců dle jejich požadavků a konečné produkty mají potom rozdílné ceny - nedělalo by mi problém uvěřit tomuto.

Bourjois rouge editon 12 heures - 29 Cerise sur le lipstick

...Aneb česky "třešeň ve rtěnce", která má vydržet až dvanáct hodin. Většinou jsem k těmto avizovaným dobám výdrže poměrně skeptická, ale myslím, že tato se drží svého slibu, i když 12 hodin to asi nedá. Má konzistenci podobnou voskovce a na rtech vytvoří tenkou, souvislou vrstvu. Nevysušuje ani nezdůrazňuje případné nedokonalosti rtů, naopak je lehce schová. Dá se klidně přetřít v případě potřeby tenkou vrstvou balzámu, nijak jí to neuškodí ani příliš na výdrži neubere. A hlavně - nerozmazává se! S tím jsem zápasila u těch levnějších rtěnek a rozmazávání se je fakt problém, když jde o jasně červenou. Co se týče odstínu, tak tohle je teplá světlejší červená, je poměrně tlumená a hodí se na každodenní nošení. A pokud se ještě vrátím k porovnání s Chanelem - několik Chanelek vlastním a musím říct, že Bourjois je jim opravdu poměrně podobná. A u obou mají typickou "rtěnkovou" jakoby starodávnou vůni. Já tedy preferuju nasládlou vanilku jako třeba Mac, ale nijak zásadně mě neuráží. Níže jsem přidala i porovnání s celým obličejem. Tuhle rtěnku vám můžu jen doporučit. Seženete ji za 151 Kč např. na parfemy-elnino

NYX Matte lipstick Pure red

Značka Nyx byla jednou z prvních značek, kterou jsem objevila, když jsem asi před 8 lety objevila kouzlo nakupování na internetu. Má drogerkové ceny, ale přesto v ní vidím nějakej ten nápad a koncept a podvědomě ji řadím k těm lepším značkám. Tedy v mých očích se tak jeví, objektivní důvod pro to nemám. Dnes se díky kurzu dolaru přes internet spíše nevyplatí a je už běžně k dostání u nás jak na internetu tak i v kamenných obchodech - parfumerie Douglas. Zvolila jsem matnou rtěnku v odstínu Pure red. Jestli bych jí mohla podobně jako kolegyni výše něco vytknout, tak mě nijak zvláště nezaujal obal. Jednak mám ráda minimalistické obaly a taky na mě tento NYX působí tak trošku jakoby se mi měl každou chvíli rozpadnout pod rukama. Pokud má tato rtěnka nějakou výhodu, tak je to zcela určitě její schopnost krytí a vskutku výrazná barva. Až bych ji nazvala jako nevhodnou na běžné denní nošení, je opravdu velmi výrazná. Na fotce níže působí levý swatch jako šedivá Popelka, ale není tomu tak. Tuhle rtěnku nosím spíše na večerní akce, pokud chcete výrazné a zářivě rudé rty, těžko seženete výraznější a jásavější barvu. Myslím si, že díky tomu nemusí sednout každému. Je v podstatě bez vůně a zápachu - no nevim, ale pro mě prostě příjemná vůně k produktu na rty neodmyslitelně patří. Výdrž je taktéž na výbornou, jen díky křiklavé barvě je potřeba mít téměř dokonale hladké rty, zvláště po nějaké době nošení má tendenci zvýraznit nedokonalosti a suchá místa, Já ji taktéž přetírám balzámem, bez toho mi to zkrátka nejde. Seženete ji např. na Parfémy-elnino za 192 Kč. Pozitivem je, že obě rtěnky mám už delší dobu a proto vám můžu podat celkem objektivní recenzi. A abych pravdu řekla, tuto bych si asi podruhé nekoupila, přestože není špatná. Ale já prostě od rtěnky asi čekám více.

Zde můžete vidět srovnání obou odstínů na celém obličeji, i když je to samozřejmě individuální. Ale podle mě fotky hlavně poukazují na to, že rtěnka NYX na obličeji doslova svítí. Jen tak přes den bych se v ní určitě necítila. Obě barvy jsou ale spíš světlejší, jásavé červené, vhodné na léto. Na odstíny vínové se chystám až s prvními paprsky podzimního slunce, zatím si pojďme užívat šťavnaté barvy. Vlevo Bourjois, vpravo NYX.

Co na ně říkáte? Obě rtěnky mi poskytl k recenzi eshop Parfémy-elnino, kterému tímto moc děkuji. Obě rtěnky jsou dle mého vlastního výběru a moje názory v recenzi tento fakt nijak neovlivnil.

Where have I been?

Ahoj všem!

Asi jste si všimli, že více než dva měsíce jsem blog nechala ležet ladem a vypařila se jako Serena Van der Woodsen. Sama pořádně nevím, proč se tak stalo. Zkrátka nebyla ta správná chuť a motivace, začala jsem pochybovat o celým (nejen) českým světu blogování. Vždycky jsem byla typ, který psal pro radost, nemám obličej a postavu panenky a nepotřebuju si honit ego tisíce pochvalnými komentáři, když do článku dám pět selfíček a mimochodem  se zmíním, že ta rtěnka je fajn, samozřejmě si ji kupte. Takže mě nijak zvlášť nepoznamenalo, když se globálně čtenost a počet komentářů znatelně snížil. Óchaři a áááchaři se pomalu, ale jistě přesunuli na instagram, nebo ještě jinak, kdo dneska nevloguje, jakoby nebyl. Obal a obrázek prodává, až jsou to předražený plastový náramky , nesmyslný detox čaje, plavky, hnusný hodinky. Tytam jsou doby, kdy byl člověk s high end kosmetikou za exota, že si kupuje tak předražený věci. Kdo dneska nevlastní něco Clinique, Chanel nebo Benefit, může se jít zahrabat. Pokud nepostujete na blog minimálně dvakrát do měsíce fotky z blogerských akcí s miniburgerama, makronkama a zářivými úsměvy nových blogo bffs, jako byste nežili. A je jedno, jestli se prezentovala barva na vlasy, kterou dotyčná ani nepoužije, žvýkačky nebo prací prášek. Která dvacetiletá holka nenavštíví za léto několik evropských a minimálně jednu exotickou destinaci, není dost cool. Jéé, já su tak ráda, že můžu použít důchodcovskou frázi „za nás to nebylo“.  Nechápejte mě špatně, nejsem hater a sama tyto blogy pravidelně a ráda čtu a jejich autorky jsou mi sympatické. Není to ani nic osobního proti bloggerkám, které se v článku najdou. Ostatně - i já jsem svým způsobem jedna z nich.

Jo, taky jsem nechala jsem se nalákat na Casting Sunkiss jelly a s výsledkem jsem vcelku spokojená/chesekáke/nejlepší balzám na ruce na noc/miluju náramky. Hm, ale z toho s písmenky jsem teď ztratila a nemůžu najít zrovna "P". Super, že :D

Jen jsem začala přemýšlet, jestli je to takhle dobře. Kde se vytratila ta radost z toho, sdílet se svými čtenáři novinku, na kterou jsem náhodou narazila a ne že mi ji někdo poslal? Najdete na českých blozích wishlist nebo tipy na dárky, který neobsahují affiliate linky? Hm, těžko. Ne, že by mi díky mé neaktivitě zrovna chodilo deset nabídek ke spolupráci týdně, ale k mýmu údivu pořád chodí. A já jsem se rozhodla je radikálně omezit. Vidím na jiných blozích, že je to jednoduše cesta do pekel. Pak mi došlo, že není řešením fňukat, vypsat si srdíčko nějakým tím menším hejtem, jako to máme my Češi ve zvyku. Uvědomila jsem si, že pokud chceme něco změnit, musíme začít u sebe a ne jen blbě kecat. Pokusím se proto svůj blog vést tak, aby vypadal k mé spokojenosti, jako blog, kterej vždy sama u ostatních s nadšením otevřu.

No a jak se jinak mám? Samozřejmě, důvod mé neaktivity bylo všechno ke všemu. Počínaje hektickým obdobím v práci, kdy jsem i doma spíše než bloglovin otvírala služební noťas a tak jsem ve volných chvílích zdrhala daleko od elektroniky. 

Za jaro a léto jsme s Evelou nachodily desítky a desítky kilometrů po lese, zároveň nám přibyl nový „člen“ rodiny – Eddie. Eda je taky nalezenec, kterého si pořídili přítelovi rodiče. Podobnost s Evelin čistě náhodná, asi osud. Přesto, že jsem pořízení psa dlouho a pečlivě zvažovala, samotná Evelin konkrétně se ke mně dostala poměrně impulsivně a náhodně a podobně se nám připletl do cesty i Eda. Takže náš život je zase o něco veselejší!

A taky si čím dál víc uvědomuju, že to nejkrásnější léto se dá zažít tady a člověk nemusí nikam jezdit. Chybí mi letní prázdniny. Koupat se v řece nebo rybníku, odhánět z deky mravence a usrkávat točenou limču a nemyslet na to, kolik éček v ní je. Cítit parný letní vzduch z stoupající z rozpálených luk a tavící se asfalt. Procházet se tropickým podvečerem pod růžovým nebem, vzduchem prosyceným intenzivní vůní zralého obilí. Při bouřce sedět na zahradě pod střechou a za zvuku bubnování deště si užívat příjemné ochlazení. Večer si u ohně opíct špekáčky. Jen tak sedět večer na chatě na terase, poslouchat cvrčky a šumění lesa s pivem v ruce a sepisovat článek na blog. Fotit a vytvářet. Zavařovat zásoby na zimu. A taky prostě nemít na každej den trapně plán. Kolik toho musím zase vidět, kam zajet. Jezdit jen na spontánní výlety po okolí a užívat si krásy vlasti. 

Ze mě snad jednou bude romantička (ale kdežeeee, Román Tyčka je můj manžel:D) Pozn. moje oblíbená písnička od Horkýže slíže, kdo nezná.

A všechny výše zmíněné věci se snažím toto léto prožívat a jsem moooc spokojená. Hm, a co si budem vykládat, absenci „pořádné“ dovolené si moje nákupychtivá hlava vyložila jako jasnej pokyn brát slevy útokem. Ale v průběhu prázdnin mě ještě kromě dlouhých hodin prosezených v kanclu čeká také nějaká ta cesta, takže určitě budu stále dokumentovat! A nebojte se, kromě krajinek to určitě bude obsahovat foto kávy a makronku v nějaké cool hipsterské kavárně, na kterou blahořečí na tripadvisoru. :-)

 Zmrzky - ta vpravo z Fruttissima z Vaňkovky s příchutí slaný karamel - bomba! / západovka / burger je klasika

Pálava, vodní hrátky a moje závislost na salátu s řepou a kozím sýrem

Vinařství u Kapličky a perfektní rozlučka se svobodou

Výletování, kamarádčina skvělá svatba no a romantika, protože jaro a léto by mělo bejt celej rok. No ne?